obhájce
B2#5,039Hear it
noun
- advocatewho argues the case of another
Forms
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | obhájce | obhájci |
| genitive | obhájce | obhájců |
| dative | obhájcovi / obhájci | obhájcům |
| accusative | obhájce | obhájce |
| vocative | obhájce | obhájci |
| locative | obhájcovi / obhájci | obhájcích |
| instrumental | obhájcem | obhájci |
Used in the library
- Ubohý člověk neměl obhájce.The wretched man had no counsel.A2Soud, porota a obrana — The court, the jury and the defence (A2)
- Jeho obhájce žádal o klid.His defence lawyer asked for calm.A2Zpráva o vyšetřování — A report on the investigation
- Soused je obhájce a hájí i vrahy.The neighbour is a defence lawyer and defends even murderers.B2Ještě jednou, prosím (15) — Once more, please (15) (B2)
- Křížový výslech dělá v Česku obhájce. Ne soudce.A cross-examination in Czechia is done by the defence counsel. Not the judge.C1Stát, věda a víra — The state, science and faith (C1)