hostitel
B2#5,774Hear it
noun
- hostperson who allows a guest, particularly into the host’s home
- biologyhostcell or organism hosting a parasite
- computinghostcomputer in a network
Forms
Declension
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | hostitel | hostitelé |
| genitive | hostitele | hostitelů |
| dative | hostitelovi / hostiteli | hostitelům |
| accusative | hostitele | hostitele |
| vocative | hostiteli | hostitelé |
| locative | hostitelovi / hostiteli | hostitelích |
| instrumental | hostitelem | hostiteli |
Used in the library
- Hostitel večeře nalil každému víno.The host of the dinner poured everyone wine.B2Ještě jednou, prosím (17) — Once more, please (17) (B2)
- Hostitel večeře dal každému hostovi plzeňské.The host of the dinner gave each guest a Pilsner.B2Ještě jednou, prosím (6) — Once more, please (6) (B2)
- Hostitel nemoci může být člověk i zvíře. Klíště je přenašeč.A host of a disease can be a person or an animal. A tick is a carrier.B2Tělo, jídlo a zvyk — Body, food and habit (B2)
- Parazit se v přírodě nechová hloupě. Hostitele nezabíjí.A parasite does not behave stupidly in nature. It does not kill the host.C1Úřad, soud a válka — Office, court and war (C1)